Po krásně prožitém týdnu v Rožnově nastal čas návratu domů. Nespěcháme a hlavně dáváme pozor na silnicích, protože nemáme dálniční známku. A tak se stalo, že jedeme po okresních silnicích a podle mapy jsme tak trochu zabloudili. Ale nevadí. Máme čas a rádi poznáváme nepoznané.  Tak jsme si zajeli až do Bystřice pod Hostýnem. Jak je naším zvykem, prvně navštívíme íčko. "Jak je daleko na Svatý Hostýn?“ Ochotná paní nám vysvětluje cestu a nabízí další zajímavosti v okolí. Je toho tu opravdu hodně, tak to se nedá stihnout v jeden den. Ale pěšky už ani ten Svatý Hostýn nestihneme a autem se nahoru nesmí. "To je škoda, zalituji nahlas v íčku“.,,Ale paní, hned vedla nás je Městská policie a ta Vám vydá povolenku a můžete si tam zajet autem“. Moment váhám. Vždyť nejsem omezena v pohybu, ani nemám ZPS, dají mi povolení k vjezdu? "Určitě dají", ujišťuje nás paní, "je povoleno 50 aut. Snad budete mít štěstí a povolenky nebudou rozebrané.“ Nesměle mačkám zvonek MP. Rozpačitě vyslovuji prosbu o povolenku na vjezd na Svatý Hostýn. Nikdy mne nenapadlo, že až do těchto koutů naší země se dostanu. A teď tu nevěřícně stojím, s povolenkou v ruce.

Stoupáme po úzké siničce až k parkovišti. Je pravé poledne. Už z dálky vidíme nádhernou kopuli chrámu. Pod chrámem v louce je mnoho poutních zastavení. Na obzoru se točí větrná elekrárna a u ní stojí rozhledna. Kam dřív? Ve věži chrámu začalo odbíjet poledne. Pomalým krokem se blížíme k nádhernému chrámu. Potkáváme řádové sestry, které vychází z řeholního domu. Smíšený pocit na tomto svatém místě mne neminul.
Poobědvali jsme ve zdejší hospůdce a ještě sešli k vodní kapli, u které je studánka se zázračnou vodou. Tolik krás najednou.

Vybrala jsem některé fotky, snad budou dokladem o krásném místě naší zemičky.

https://youtu.be/3gbuhPyyuf0