Balvan
ilustrační foto: pixabay.com

Stoupáme po schodech mlhavých

do výšin těkavých, do výšin blýskavých,

záblesky světla ozařují dům,

jen pro nás stvořený

tebou, Pane náš.

 

Kolik schodů k domu nádhernému vede,

povede se nám tam dojít nebo nepovede?

 

Prý už jsme v tom domě,

v tom přenádherném chrámu,

ale sami sobě kopem jámu,

proč, Bože proč?

 

Sami sobě ubližujeme, sami sebe trápíme.

Jsme už v tom chrámu a většinou to nevíme.

Náš dům, náš chrám tu stojí

a bude stát na věky.

 

Není tedy kam už stoupat po schodech,

jen  vydržet volně dýchat,

pochopit a shodit balvan,

co nosíme na zádech.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
3 komentáře
Jana Šenbergerová
Velmi výstižné a prozíravé.
Zuzana Pivcová
Stoupání do nejvyššího chrámu je hodně obtížné a každý volí jinou cestu a má rozdílné schopnosti či síly jít vzhůru. Myslím si, že tam ještě zdaleka nejsme. Ale báseň je krásná a povzbuzující.
Věra Ježková
Zajímavé téma k zamyšlení.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?