Poslušní poslanci, poslušní senátoři,
vy jste ti volení, co zákony nám tvoří.

Ruce své zvedáte, jak rozkazuje strana,
svůj rozum nemáte, jen posloucháte pána.

A vy co se zvedáním otálíte,
kol toho jenom moc nažvaníte.

Stačí, když mocný šéf trochu se zamračí,
váš postoj k věci je najednou jinačí.

Ač kecáte, že nechcete,
stejně svou ruku zvednete.

Naoko chcete jen vybočit z davu,
na špalek nedáte svou vlastní hlavu.

Jen strach a poslušnost může vám pomoci,
bylo by po slávě, bylo by po moci.