Téma týdne o sportování ve vyšším věku zakončíme krátkou reportáží z rakouského lyžařského střediska Wurzeralmu. Právě tam jsme s rodinou lyžovali v minulém týdnu v době jarních prázdnin dětí.

V lanovce - zubačce - jsme si všimli starší paní, která vehementně telefonovala, nejspíše se svou kamarádkou, a domlouvala se s ní, že si večer zajdou na vínko. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tato paní nedržela v druhé ruce snowboard. Klasická značka Burton ještě s pevným vázáním na lyžařskou botu, které se vyrábělo cca před 30 lety.

Když jsme z lanovky vystoupili, nedalo mi to, abych paní neoslovil.

"Promiňte, mám na vás prosbu, mohl bych si vás vyfotit? Provozuji v České republice magazín pro seniory a zaujalo mne, že máte i v tomto vyšším věku odvahu jezdit na snowboardu..."

"Ale jo, klidně si mě vyfoťte, pokud si myslíte, že vám tu fotku nezkazím."

"Mohu se zeptat, jak dlouho na snowboardu jezdíte?"

"No, to už bude asi tak třicet let. Kdysi jsem jezdila na lyžích, ale měla jsem těžké zranění, tak jsem chtěla zkusit něco jiného a zalíbil se mi snowboard."

"Omlouvám se, vím, že je to neslušné, ale mohu se zeptat na váš věk?"

"Bylo mi pětasedmdesát."

"Tak to tedy smekám. Vy jste Rakušanka?"

"Ne, do Rakouska jsem se vdala, jsem Řekyně."

"Řeckou snowboardistku jsem tedy ještě neviděl."

"No tak se dívejte," směje se paní Paulina a spustí se ze svahu. Zůstali jsme stát s otevřenou pusou...