Uviděla jsem zázrak ve vinohradu,
jak zrodil se nový den,
a slunce studenými paprsky, políbilo celou zem.
Stáli jsme s milým, ruku v ruce, tiše, jak malá ptáčata
a dívali se na nádheru, jak nebe bylo ze zlata....

U svatých muk jsme spolu stáli,
kde předtím jsme se milovali,
neschopni slova, mlčeli....

Kdo zařídil vší krásu světa, kdo vymyslel, že slunce je,
že ryba plave a pták létá a že je pořád naděje.

Človíčku milý, užij si tu chvíli, dívej se a stůj,
svět pořád stojí za pohled tvůj...