Snad se zastavíš ještě
někdy u mých dveří,
neříkej, že to bylo tenkrát naposled,
pozvu tě k snídani i na večeři,
už nám nezbývá
pro sebe mnoho let.

Ještě jednou
zažít tanec ladných boků,
nedopít rudé víno,
odhodit rozečtenou sloku,
jít naproti veliké touze,
kdy vášeň drtí, svírá,
ach, zmírá, zmírá
pomalu a dlouze...

Vejdi lásko,
vejdi po špičkách
jen ještě jednou.
Dnes setmělou nocí
mé srdce tvé prosí
než nás vítr rozeseje v prach.