Dovolte, abych krátce zavzpomínala na uměleckou kariéru Hany Hegerové, první dámy českého šansonu, která se v těchto dnech dožila významného životního jubilea.

Hana Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová, se narodila 20.10.1931 v Bratislavě. Její kariéra započala v r. 1953, kdy jí režisiér Jiří Krejčík svěřil titulní roli ve filmovém dramatickém příběhu FRONA. Zde hrála pod jménem Hana Čelková vedle takových hvězd, jako byl F. Smolík, J.Pántik, či J.Bek. V r. 1963 ji vybral režisér Karel Kachyňa pro svůj film Naděje, kde hrála s R.Hrušínským. V r. 1964 zazářila v legendárním filmovém muzikálu Kdyby tisíc klarinetů.

Od poloviny 50.let 20.stol., po sňatku s ředitelem SND Daliborem Hegerem, používala již jen příjmení Hegerová. 

Osud tomu chtěl, že Hanu Hegerovou nevnímáme jako herečku, ale jako vynikající zpěvačku. Její popularita začala v r. 1957 vystoupením na pražských prestižních scénách Rokoko a Semafor. Z Hany se pomalu stávala šansonová zpěvačka světového formátu, která zpívala v několika jazycích. V r. 1967 úspěšně vystoupila na scéně pařížské Olympie.

Písně pro ni skládali a textovali JIří Suchý,Jiří Šlitr, Petr Hapka, Pavel Kopta, či Michal Horáček.

Svoji kariéru ukončila v r. 2011, kdy ve vyprodaném hledišti zpívala před již třetí generací posluchačů.

V r. 2015 postihla nemocnou Hanu Hegerovou osobní tragédie. Ve věku 60 let zemřel její jediný syn Matúš.

Interpretce krásných, asi 160 písní, jako Čerešně, Lásko prokletá, Kázání v kapli Betlémské, Petr a Lucie, Mon dieu, Židovská máma, Píseň o malíři, Madony na kolotoči, Levandulová, či Já ráda vzpomínám, přeji hodně zdraví!