Mezi mraky prodralo se slunce,

velké a  zářící.

Dívá se na zemi a žasne.

Vidí vraždy a války

a přemýšlí, jestli je vidět chce.

Zakrylo si výhled mráčkem

a bojí se prohlédnout.

Proč, vždyť na zemi je krásně,

všechno je zelené a kvete.

Příroda jásá a snaží se,

zakrýt všechno ošklivé.

Nejde to, ani ona není všemocná.

To všechno člověk, který si krásy neváží.

Slunce se rozhodlo a poslalo na zem lásku.

Láska se sice rozmnožuje pomalu,

ale budeme ji přát, aby zvítězila.