Nikdy z paměti mi nezmizí,

úsměv mámy, opravdu ryzí.

V hlavě utkvěla mi navždy vzpomínka,

jak mě s tím úsměvem budila moje maminka.

Vždy na kůži své pocítím,dotek maminčin.

Na každém kroku svém opatruji

máminy dobré rady-životní dary.

Schovávám si v duši radost,

co máma naše měla,

z květin a dárků od nás dětí,

život tak velmi letí.

Děkuji Ti mámo,že jsi mi život dala,

dnes mám už svoje děti,

ale Tvoje holčička jsem stále malá.