Dopadám celou svou vahou na lůžko.

BUM !

Byl to tvrdý dopad. Nejtvrdší jaký znám, nejtvrdší  jaký si dokážete představit.

Pískání monitoru se změnilo v tlukot.

Slyším vlastní srdce.

Otevírám oči a vidím nad sebou u stropu rozmazaná světla a sklánějící se  bílé anděly.

„Vrátila se.  Máme ji zpět.  Konečně.“ Slyším  jejich hlasy.

Jsou to andělé?

Kde jsem to byla?

To žluté světlo a nepřekonatelná magnetická síla slunce je fascinující.

Vábí vás a táhne k sobě magickou silou, která nepřipouští jakékoli vaše zaváhání, jakýkoli odpor.

Chce vás pohltit, vcucnout….a vy se nebráníte.

V údivu se vznášíte, pak již letíte  a jste vtahováni do křišťálového světla.

Kolem vás je všude jen láska.

Vyvěrá ze všech věcí kolem, z celého světa. Ze stromů, z důvěrně vám známých věcí, i ze stolu, z jeho šuplíků….ze všeho se line na vás láska.

Láska zde září…

Tělo leží tam dole a vy, tady nahoře, cítíte  medový  klid, klid hlubiny moře a víte, že vše dopadne dobře.

Vlastně, již vše dopadlo dobře…

Nic vás  nebolí, netrápí.

Již necítíte bolest.

Jste šťastní. Jste jen myšlenkou. Myšlenkou vašeho života a celého vesmíru současně.

Ale co je nejfantastičtější…NEEXISTUJE ZDE ČAS!!!

Prostě nevíte, zda-li uplynuly roky, hodiny, minuty….věky....

" Vím, že nic nevím."

Ta bezčasovost je fenoménem lidských prožitků.

Již jsem skoro pohlcená tím křišťálovým světlem.

Natahuji k němu ruce, přitahuje mne do sebe a již ani nedýchám.

Doslova.

Zbývají mi poslední metry…

A najednou  rázné -  STOP! 

Slyším mámu.

Stojí přede mnou, ta moje zlatá máma…

Napnutou paží a dlaní vztyčenou proti mému letu  mne nekompromisně zastavuje a posílá zpět  do života.

„Sem ještě nesmíš, máš dole děti, kluky“…

Jediné  gesto maminky  ruší nebeské kouzlo.

Poslouchám ji okamžitě.

Řítím se k zemi jako balvan, padám…

Gravitace opět působí.

Dopadám celou svou vahou na lůžko.

BUM!

Byl to tvrdý dopad. Nejtvrdší jaký znám, nejtvrdší, jaký  si dovedete představit..

Ale i nejkrásnější.

Děkuji mami, že již vím...nebojím se…nikdo se nemusí bát...

Táta byl Bohém, ale Ty jsi Božská. Moje nejdražší, zlatá  máma.