Dopisy

Rodina

Dopisy

Datum: 28. 7. 2022

Diskuze: 21

Ilustrační foto: Pixabay

Probírám se pozůstalostí po mamince. Držím krabičku svázanou mašlí s nápisem a jménem mého otce. Nacházím milostnou korespondenci.

Bude to už týden, dlouhý týden, který poznamenala touha po tobě.
Těším se až uvidím obraz mnohokrát v mysli opakovaný – Tebe.
Je toho tolik, co bychom si měli říci, i když beze slov, tolik co bychom měli spolu prožít a procítit.

Čtu nevěřícně dopis jeden po druhém. Dopisy, které jsou určeny někomu jinému, a přesto se mě týkají. Až příliš. To je zvláštní. Před léty zůstala po taťkovi stejná korespondence odeslaná mamkou.

Nezapomeň a ochraňuj naše štěstí, a těžko je hledat, je-li ztraceno.

Kde ho poztráceli?

Pročítám dopisy plné lásky. Ano, cítím i po více než padesáti letech lásku. Téměř hmatatelně. Stojí opodál. Potutelně se usmívá. S jistotou, že i smrt je na ní krátká.

| Můj příběh | rodina | vzpomínky

Autor: Michaela Přibová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

21 komentářů

Alena Velková 17.4.2023 19:34

Krásné, poetické.

Marie Ženatová 30.7.2022 06:37

Jako památku na tatínka mi zůstaly jeho milé kresby a básničky z mládí. Když si je občas pročítám, tak se přímo mohu vciťovat do jeho mladistvých, idealistických myšlenek, plných optimismu*

Jan Zelenka 29.7.2022 16:16

Po otci se mi zachoval poměrně rozsáhlý archiv. Pohlednice, dopisy, vyznání mamince i pozdější manželce, mé matce, jeho deník, reklamní prospekty, fotografie, atd. Přiblížilo mi toto vše hodně život v první republice. Napsal jsem o tom již řadu článků do své vzpomínkové knihy. Ale nezveřejňuji nic intimního. Ani paní Přibová nic takového nezveřejnila, jen krásnou, nostalgickou vzpomínku na maminku. Moc krásné!

Věra Ježková 29.7.2022 08:15

Přečíst si milostné dopisy rodičů považuji za přirozené, i když jinak soukromí druhého velmi respektuji. Máte štěstí, že se vám zachovaly. Myslím, že mí rodiče si nepsali. Jinak bych nějaký dopis našla v maminčiných dokumentech.

Anna Potůčková 28.7.2022 20:41

Také jsme po rodičích našli nějaké milostné dopisy na chalupě kde jako svobodná maminka bydlela. Co je napsáno na papíře má šanci na rozdíl od SMSek přežít roky a roky.

Soňa Prachfeldová 28.7.2022 16:30

Krásné, jímavé.

Blanka Lazarová 28.7.2022 12:49

Myslím, že je to pěkná památka (dopisy) na rodiče a jejich láskyplný vztah. Určitě si v nich občas zalistujete. :-)

Daniela Řeřichová 28.7.2022 12:08

To je dojemné. I má maminka si schovávala láskyplné dopisy. Byly stručné, ale nádherné formulace a pečlivý rukopis. :-)

petr stejskal 5.3.2016 06:43

Míšo, je to krásné. Ale hlavně je to tvoje vzpomínka na rodiče. Zase ti je to připomělo, v krásném světle lásky. Dostala jsi šanci se podívat na své rodiče z jiného úhlu. Najednou to nebyli rodiče ale dva zamilovaní krásní lidé. I já jsem našel dopisy mojí mamky. A jistě pro ni byly důležité, našel jsem je v jejím nočním stolku. Tak jsem trochu nakouknul ale potom zalepil a uschoval v tom stavu jak byly.

Hana Rypáčková 4.3.2016 19:25

Je to kouzelné a škoda , že po našich dětech zůstanou na otázku :Miluješ mě, jen esemesky typu jj .

Libor Farský 4.3.2016 12:52

Míšo, to je překrásné. Škoda, že Tě nemohu oslovit zdrobnělinkou jako jiné ženy na i60. Milá Míšenko nebo Mišičko se mi nějak nezdá. Tak aspoň mých 5*.

Zuzana Pivcová 4.3.2016 11:49

Z písemností našich rodičů se nám zachovalo minimum, a to od tatínka spíš věci ryze úřední, které maminka schovala, hlavně v souvislosti se znárodněním jeho firmy. Od ní pak máme sešit z reálného gymnázia se slohovými pracemi. Je to všechno velmi dojemné. Nemám Ti vůbec za zlé, žes nám tu umožnila nahlédnout do vyznání vašeho tatínka. Vždyť i některé knihy jsou založeny na milostné korespondenci (třeba E. B. Browning). Velkým přínosem je pro mě v tomto případě i sám jazyk, slovní zásoba, stylistika, zkrátka lepší schopnost vyjadřování, než to dovede řada lidí dnes. Díky, Míšo.

Olga Štolbová 4.3.2016 10:32

Netoužím číst cizí dopisy, je to netaktní zásah do soukromí. Pro tebe jistě památka.

Marie Foltýnová 3.3.2016 20:18

Krásná památka na milující se rodiče.

Naděžda Špásová 3.3.2016 17:48

Hezká vzpomínka na dávnou lásku. Lehce se ztrácí, hodně těžko se hledá. *****

Drahomíra Stínilová 3.3.2016 17:36

Moc hezké. Kdybych našla já takové dopisy, asi bych si je už ze zvědavosti přečetla. Mám jen deník mé maminky. Psala ho, když jí bylo asi sedmnáct a díky tomu jsem se dozvěděla i mnoho o mém dědečkovi, který zemřel před mým narozením. Připadá vám taky, že lásky a vztahy našich rodičů a prarodičů byly nějak větší a pevnější, než třeba naše a našich dětí? Taky asi záleží na povahách, jak se lidé k sobě hodí.

Eva Mužíková 3.3.2016 17:23

opr: pro mne vždy jakési

Eva Mužíková 3.3.2016 17:22

Míšo, já bych asi neměla odvahu dopisy číst, soukromí rodičů bylo pro vždy mne jakési TABU... hlavně maminka se nikdy " neotevřela" . Ale Míšo, to je můj pocit, podle reakcí ostatních soudím, že budu asi jediná...