Devět geniálních symfonií Ludwiga van Beethovena

Devět geniálních symfonií Ludwiga van Beethovena
REPRO: youtube.com

Jeho "navěky současná" hudba ovlivňuje i inspiruje dodnes, byť žil před dvěma staletími. Německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven ve svých dílech překročil hranice klasicismu směrem k novému romantickému výrazu. Lze v nich ale najít harmonické a formální přesahy do ještě vzdálenější budoucnosti. Hudbě dokázal dát dosud nebývalé významy; skladba pro něho byla jednotou krásy a pravdy. Narodil se 17. prosince 1770.

Z jeho díla má epochální význam jeho devět symfonií: přelomová "Eroica" (číslo 3) z roku 1803, Symfonie číslo 5 "Osudová", kde okřídlený hlavní motiv první věty se dvěma sestupnými terciemi popsal Beethoven slovy: "Tak buší osud na bránu." A Symfonie číslo 9 s kantátou na Schillerovu Ódu na radost.

Narodil se v Bonnu do hudební rodiny a veřejně vystupoval od sedmi let. Hudbu studoval v Bonnu, ve dvanácti letech složil první skladby a v patnácti získal titul bonnského druhého dvorního kapelníka.

Od roku 1792 žil Beethoven natrvalo ve Vídni, kde se dále vzdělával mimo jiné u Haydna nebo Antonia Salieriho. Zpočátku se živil hlavně koncertováním (několikrát navštívil také Prahu). Temperamentní virtuóz se příliš nestaral o formální stránku své hry: jednou "bušil" do kláves až praskaly struny, jindy byl veleben pro "hbitost a lehkost, s níž zmáhal neobyčejně obtížné pasáže". Vedle toho si pilně formoval vlastní kompoziční sloh (přibližně do roku 1800) a občas i dirigoval.

Prudký tvůrčí rozmach na počátku 19. století se v podstatě kryje se začátkem jeho vleklé ušní choroby, která kolem roku 1818 vyústila v úplnou hluchotu. Nemoc přiváděla skladatele k zoufalství, z něhož vznikla pověstná Heiligenstadtská závěť (1802). Deprese však Beethoven, který se nikdy neoženil, silou vůle překonal a dokázal intenzivně pracovat na svých vrcholných kusech.

Přesto měl hlavně na konci života mnohé konflikty s okolím a tíživě na něj působila samota. Od konce roku 1826 už byl upoután na lůžko a skonal 26. března 1827. Podle posledních výzkumů zemřel zřejmě na otravu olovem.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
1 komentář
Zdenka Jírová
Teplické lázně se mohou pochlubit návštěvou Beethovena v letech 1811 a 1812, kdy se setkal s J.W.Goethem. Bydlel tehdy v Lázeňské ulici v domě Zlatá studna / obojí je zachováno/ a traduje se, že zde pracoval na své 9.symfonii. Jeho setkání s Goethem později namaloval malíř Karl Röhling . Na obraze ztvárnil různorodost obou umělců- při setkání s Marií Ludowikou, chotí císaře Františka , se dvorný Goethe uklání a dává přednost dvoru, Beethoven kráčí hrdě vpřed a rozráží dvořany. Tím zdůrazňuje, že umění má vyšší hodnotu než Veličenstva.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?