Mávnutím proutku čarovného,

chci změnit vše, co dobré není.

Ať už jen z pohledu jen mého,

neb z myšlenkového ucelení.

Málokdo chce žít na pokraji,

nevědět, zda se ještě nají.

Svět se nám hroutí před očima,

něco mizí a nezačíná,

něco tu doutná,hrozí konec,

čekáme až snad zazní zvonec?

Proč jsme tak lidi nemohoucí,

na sebe hrozné časy zvoucí?

Kdy zvedneme hlavu nahoru

a zakřičíme svoje přání.

Nechceme přece Gomoru,

vždyť jsme přec lidi ještě k mání.

Nechceme už být zatracení,

ať kouzelný proutek všechno změní.

Ilustrační foto: Pixabay.com