Krásně se nám schovají,
mozek přitom nemají.
Hlavičku však mají krásnou,
lidé nad každou z nich žasnou.

Jedna je červená, druhá hnědá,
a ty druhé každý nejraději hledá.
Najdeme je v mechu i v jehličí
at vítr fičí či nefičí.

A tak kvůli nim lesem chodíme tam i zpátky
je to, jako bychom vklouzli do pohádky.
Plníme jimi své proutěné košíčky,
at jsme děti, maminky či babičky.