Městečko, které dávno v historii hrálo významnou úlohu v životě našeho kraje. Městečko, které dnes je tak trochu ospalé, tak trochu zapomenuté, mlčící - stejně jako hřbitovní zvon.

Toulky po jesenických koutech nás tentokrát zavedly až na hranici s Polskem do nížiny kolem řeky Vidnávky, kde je schováno městečko Vidnava, jenž se rozprostírá na pravém břehu zmíněné řeky. Nížina bývá nazývána „Malá Haná“. Na jihu je město chráněno kopcovitým terénem Žulovska, na západě sousedí s obcí Velká Kraš a na severu a východě se krajina otevírá do polské roviny.

Město Vidnava leží v nadmořské výšce 239 m a v současné době zde žije asi 1300 obyvatel. Město vzniklo již na počátku druhé poloviny 13. století. Při příjezdu do Vidnavy nadchne poznání chtivé turisty náměstí, na němž stojí řada domů, jakož i v okolních ulicích, které jsou dnes kulkturními památkami. Patří mezi ně například římskokatolický farní kostel sv. Kateřiny, radnice a především lékárna „U Černého orla“, která je pro svou vyjímečnost hojně navštěvována turisty. Jsou zde zachovány secesní lékárenské nádoby, regály i skříně. Lékárna U Černého orla byla vůbec první lékárnou na Jesenicku, pak následovala lékárna v Bílé Vodě, v Mikulovicích a jako poslední byla zřízena lékárna v samotném Jeseníku. I v dnešní době slouží ta vidnavská veřejnosti, zatímco lékárna v Bílé Vodě zanikla již dávno tak lékárna U Anděla strážce v Mikulovicích byla zavřena teprve v minulém roce.
Dobu dávno minulou pamatuje a připomíná i štětovaný povrch vidnavského náměstí. Štětováné cesty se stavěly již ve středověku a mohly si je dovolit jen města bohatá a významná, mezi taková města kdysi patřila i Vidnava. V současnosti se však potýká s velkou nezaměstnaností a stěhováním převážně mladých lidí do jiných regionů.

Nechejme za sebou náměstí, kde kdysi drkotaly panské kočáry a nyní stejné dláždění šlapou nohy současníků a vydejme se po asfaltové cestě, která se po několika stech metrech mění v nezpevněnou cestu, k Vidnavským mokřinám. Chráněná přírodní rezervace Vidnavské mokřiny je oblast o rozloze bezmála 32 ha na sever od Vidnavy směrem na polskou Łaku. Nehledejme zde turistické atrkace ani stánky s občerstvením. Lokalita nabízí klid a většinou i tichou samotu k přemýšlení. Oblast leží jen 1,5 km od města, nachází se tady mimořádná pestrost živočišných druhů a kromě bažinných olšin, vrbin, rákosin a ostřic jsou zde také vzácné druhy vodních rostlin. Součástí mokřadů jsou také rašelinové louky ležící mezi melioračním příkopem a řekou Vidnávkou po levé straně silnice ke státní hranici.

Vidnavské mokřiny jsou jedinečnou přírodní lokalitou, kde můžeme sledovat hojnost ptačích opeřenců, želvu bahenní a hlavně užívat si klidu. Do mokřin vedou cestičky, které mohou být často docela zrádné, najednou končí a zvídavý turista stojí po kotníky ve vodě a příroda kolem něj uzavírá svou náruč. Ne, to není strašení, to je má v lastní zkušenost. V tu chvíli jsem měla pocit, že cestu zpět nenajdu. Našla. Nemusíte se však vydat do srdce mokřin po sotva znatelných pěšinách, aby jste našli klid a ticho. Zůstaňte na cestě mířící do polské vesnice a společníky vám budou především ptáci, kteří jediní prolomí svým zpěvem poklidnou atmosféru tohoto místa, které určitě doporučujeme k návštěvě.

Vidnavské mokřiny patří k zajímavostem Vidnavy a jistě by si zasloužily trochu pozornosti a to formou použitelných laviček a odpadkových košů.