Po odborné konferenci v centru Prahy jsme se s kolegy vydali na pivo, do hukotu velkoměsta. Vybrali jsme si noblesní restauraci v Obecním domě. V popoledních hodinách byla restaurace středně naplněna lepšími lidmi. Povznášely nás v ní obrazy Alfonse Muchy, pivo i vzorná obsluha. Povídali jsme si dojmy z konference a jiná povznášející témata. Po druhém pivu však nastoupila zkáza.

Náhle se široké dveře se rozlétly a do sálu se nahrnuly stovky uniformovanch a ozbrojených Němců, byli to vojáci z druhé světové války. Vstoupili gestapáci, vojáci wehrmachtu „Sámani“ a mladí z Hitlerjugend. Češi v sále, zvláště ti starší, se začali hroutit, ženy hrůzou omdlévaly. Střední věk hostů začal hlasitě huhlat. Číšníci zavolali management restaurace. Ten rozhodl, že už sedícím Němcům mezi Čechy se pivo nalévat nebude! Museli proto rychle odejít z místnosti, bez občerstvení. Čechům se nalévat ale mohlo.

Později jsme se od obsluhy dověděli, že o patro výše se natáčel válečný film.

Bylo to 70 let od konce té války!