I tady u nás v Hnojákově se převalily režimy, od totality přes demokracii, až zase do pohodlí demokratické - totality.

Po čtvrt století „demokracie“ jsme tady konečně dosáhli výdobytků běžných už před čtvrť stoletím. Ve vietnamském krámku na návsi se už zase dá koupit rohlík, chléb a v předsíni se napít vsedě i láhvového piva. Otevřeno mají navíc i v sobotu a neděli, 12 hodin denně. Vietnamci jsou přemýšliví a pracovití, na rozdíl od vesnických politických vládců, na dobře placených pražských „korytech“. Tak rychle tu „neviditelnou ruku trhu“ pochopili jenom naši vietnamští spoluobčané.

Do dvanáct kilometrů vzdáleného městysu také došel viditelný pokrok. I sem dorazily po čtvrt století zbytky peněz Evropské unie. Byla za ně asfaltem potažena městská silnice, je teď lemována bílými pruhy! Lékárna vydává léky už dvakrát týdně! Zdejší obyvatelstvo je od přírody zdravé, po osmdesátce věku si jen někteří musí zvykat na pojídání „léčivých“ tablet! Staří si lebedí z už zase totalitních cen léků, třeba za tablety v ceně 5000 korun doplatí jenom 1,30 koruny.

Městys ještě nemá peněžní bankomat České spořitelny. Prý ho tam k životu nepotřebují! Malé penze jim listonoška donese až k posteli. Přebytečné peníze dávají nezaměstnaným dětem. Jedna starší prodavačka je už pokrokovější, bere tu jako jediná platební karty, na platbu nad 300 korun. Při nákupu nad 1500 si zákazník muže vybrat i hotové peníze, přímo u ní. Je tu jediná.

Všechny potřebné krámy jsou na náměstí kolem kostela, lidé k nim doběhnou snadno, i ve věku 90 let!

Tamní pekárna zbankrotovala, pečivo se musí dovážet až z okresního města. Dovážené čerstvé výrobky voní jako kdysi, ty totalitní.

Ani řeznictví nepřežilo demokracii a zbankrotovalo.

Z městských dvou ještě socialistických restaurací dokonce jedna vaří obědy. Servírka obsluhuje dohromady třeba i dva přespolní hosty.

Obyvatelky městysu nepovažují za životní křivdu uvařit denně rodině čerstvé jídlo. Nevyčítají manželovi stárnutí tím, že se za něj provdaly. Feminismus, emancipace a harašení sem ještě nedorazilo!

Tak jsme i tady, kus od Prahy, 70 let po konci války, dosáhli ještě lepší životní úrovně, než byla ta, za první republiky!