Chci ti jen říct,
namísto pozlátek,
všechno a nic,
konec i začátek,
šepot a smích,
radost a deprese,
na křídlech svých
život nám odnese.

A kdyby snad
slunce se schovalo,
pak měl bys znát,
ve mně že zůstalo,
dál světlem svým
plamínky zažíhá
a křivý stín
lásce se vyhýbá.

A kdybych snad
chvěla se únavou,
co víc si přát,
jen nebe nad hlavou,
červánků pár,
bouři, co přiletí,
tvé lásky žár
v jediném objetí.