Je každého věc, co chce sledovat - zejména když už musí zůstávat doma. Ale bylo pro mne - už dříve nepochopitelné: Venčily jsme pejsky - a druhá : "Tak honem, dělej - už bude seriál! (kdyby to šlo, asi by pejskovi "činnost odstřihla"). Nebo: Každoročně máme Setkání obyvatel a personálu pečov. Charity. Svozový autobus pro nás přijede, doveze před Sokolovnu a opět doveze zpět. A většinou jedu sama!! i když jsou tu ženy dostatečně pohyblivé. Ale ta zvědavost - když se vrátím: "Jak tam bylo, jaké jste měli občerstvení, program, kdo hrál apod."? Moje odp.: "Nejsem informační služba, zeptejte se pečovatelek". odpověď "Nejsem informační služba - zeptejte se pečovatelek".

Já se bez mučení přiznám, že se na seriály koukám, ale jen na zahraniční. Např. Teorie velkého třesku a pod. Z českých seriálů si vybírám podle obsazení a režiséra a samozřejmě i žánru. Takový Ranč U zelené sedmy byl skvělý. Souhlasím s Milenou, že není k zavržení ten, pro koho jsou seriály koníčkem a někdy i nutností. O finanční situaci českých důchodců ani nemluvím. Já jsem se třeba nemohla dívat na Vyprávěj. Tu dobu mám v živé paměti a moc reálné mi to v seriálu nepřipadalo. Je pravda, že pocházím z vesnice a ne zrovna z majetné rodiny.

Květuško máš pravdu, že dívání se na hloupé seriály je ztráta času a já to ještě považuji vymývání mozku. V poslední době jsem sledovala jen jediný a to "Vyprávěj". Jinak si raději přečtu dobrou knihu nebo jdu ven na vycházku.

Květuško,vy jste tak aktivní,že se vůbec nedivím,že nesledujete seriály.Já sama na televizi moc nekoukám,ale když jsem opatrovala 80 letého tatínka s Parkinsnovou chorobou,řeknu vám,že jsem byla za seriály strašně vděčná.Ikdyž jsme mu rodina byla nablízku,taťka se na každý seriál těšil,udělal si pohodu a byl šťastný.Byl to moc hodný a chytrý člověk,bohužel kromě televize jinou zábavu nezvládl.

Máš moje sympatie, já také žádné seriály nesleduji.