Po večerním dešti
přišel krásný den,
slunce se dralo
již za kuropění
z peřin ven
a přetrhlo můj sen.

Do kapiček rosy
zakleté slzy jabloňových víl
a já bych z tvých dlaní
tu rosu rád pil.

Z dlaní jen rosu,
ze rtů nektar vášně
zlíbat bych chtěl,
já vím,
lásku bych vyznat měl.

Stojím tu ztracený
sám, tak sám
a marně šeptám
mám tě rád.

Ta slova jsem měl
šeptat dřív,
nyní už mě neslyšíš,
láska odlétla
jako ten sen,
co slunce proměnilo
v dnešní krásný den.