Po dlouhých letech jsme se s manželem letos dohodli, že po cestování okolními zeměmi, je na čase znovu "objevit" Prahu. Naplánovali jsme výlet, ubytovali se v hotelu a hned druhý den ráno jsme vyrazili do víru velkoměsta. Lanovkou jsme se vyvezli na Petřín, pokračovali kolem Strahovského kláštera a otevřely se nám tak nádherné pohledy na Prahu, že nám až docházela slova.

U chrámu sv. Mikuláše jsme zahlédli žebráka, což s sebou asi nese tato doba, ale já mám stále pocit, že právě na to si nikdy nezvyknu. Na Hradčanském náměstí vyhrávala kapela, sluníčko svítilo a pár mladých se dokonce dalo do tance. Kávičku jsme si dali pod náměstím a užívali si pohody.

Při cestě po Nových zámeckých schodech opět žebrák a kolem něho chumel turistů s foťáky. Docela jsem se zastyděla. Přešli jsme Karlův most a došli (já už spíše doplazila) až na Václavské náměstí, kde jsme se odměnili klobáskou.

Paříž je krásná, Budapešť mě nadchla, ale Praha je přece jen nejkrásnější.