K tomuto příspěvku mne inspiroval již vydaný článek: V Česku přibývají bary s čerstvými ovocnými šťávami. Ano, je to tak, přibývají, ale jsou dosti drahé. Povím vám, jak jsem na to vyzrála já. Zadarmo a ještě s příjemným pocitem.

Jsem v celku šetrná. Nesnáším plýtvání ničím, zejména potravinami. Ano, budu psát, jak jinak, nežli o ostrovu Hvar. Tam totiž na podzim dozrávají skoro všude pomeranče, citrony, mandarinky, granátová jabka. Nevěřili byste tomu! Krásné, šťavnaté pomeranče se válejí na silnici a nikdo je nesebere! Tedy kromě mne. Starousedlící sbírají citrusové ovoce jenom ze stromů. Ty, co jsou na zemi, klidně přejedou, rozmačkají koly aut..Tak jsem si řekla, ne, ne, ne! Bylo mi těch rozjetých plodů líto...

Každé ráno jsem si vzala batůžek a v rámci ranní rozcvičky jsem rychle obešla pensionky v naší blízkosti. Na cestách a silničkách jsem sbírala popadané ovoce. Netrvalo to déle nežli 20 minut a byla jsem zpět doma. Vždy jsem se vrátila s plným batůžkem výborných plodů. Ta zdravá snídaně a pití na celé dopoledne! Ale pozor, všeho moc škodí. Je dobré si čerstvě vymačkanou šťávu ředit s vodou v poměru 1:1. Jedná se i o částečnou detoxikaci organismu a dodání vitamínů. Jistě jsem musela ovoce malinko probrat a vybrat jen to nejkvalitnější.

„To ti nestačí naše pomerančovníky? Co si o tobě budou povídat místní?" hořekoval manžel. Ale to je mi už dávno úplně jedno. Stejnak si již na mne zvykli. Tedy, skoro zvykli.

A naopak.

Když jsme byli v ČR a jeli po okrskách směrem ven z Prahy, manžel mne překvapil. „Zastav, zastav!" Uviděl na stromech jablíčka. Taková pláňata. Ty, co my normálně necháváme na stromech zmrznout. „Musím je sesbírat!" a balancoval na srázu u cesty. Hůlkou od deštníku si přitahoval větve, nehledě na nic, skoro si vypíchl i oko. Taková ubohá jablíčka a jakou měl z nich radost! Nevěřila jsem svým očím. „A sem na ně budeme jezdit!" Podezřele jsem si ho prohlížela. Probudila se v něm lovecká vášeň. Dokonce mu zčervenaly i tvářičky, tedy spíše tváře...

Kompot udělal fakt výborný. Musela jsem ho jíst i chválit ještě tři dny. Tak nevím, kdo z nás dvou je šetrnější. Asi on. Já přeci jen někdy neodolám těm hadříkům. Ale zase ušetříme společně na ovoci. No tak, nekup to!...

Na zdraví, přátelé!