Potichu ukládám
zážitky do paměti,
obrázky do skříně
a rýhy do dlaní,
s nocí se nehádám
a touha neodletí,
jak kočka na klíně
samotu odhání.

Sahám ti na tváře,
objímám tvary těla,
laskám své pocity,
stvořené z vodních pěn,
na stránkách diáře
přítomnost oněměla,
jsem příběh složitý,
jsem řeka plná změn.