Vidím tě stát
a kolem proudí davy,
býváš tu rád,
tak vzdálen od zábavy,
jak věčný bloud
ti toužím tolik říci,
chci obejmout
to ticho svírající.

Vidím tě jít
a hledám tvoje stopy,
co mohu mít,
to nikdo nepochopí,
tvůj temný stín
mi ukazuje cestu,
už dávno vím,
že půjdu bez protestu.

Vidím tě spát
a ústa tvá se chvějí,
umíš mě hřát
jak touha po naději,
slyším tvůj dech,
jak říká Moje ženo,
v půlnočních snech
je všechno dovoleno.