Nikdo mi nechce věřit, co cestou z práce domů zažívám. Nejlepší pro uvěření je fotodokumentace (nepřiložena - nemám, nechávám na redakci). Jen co jsem otevřel balkonové dveře uviděl jsem před naším domem policejní akci. Policisté náhodně zastavili cyklistu na chodníku, asi opilého. Prohlíželi a fotografovali mu pneumatiky. Začala hádka a rvačka.

Praštili s ním o kapotu a za zády mu nasadili stříbrné okovy. Začal hrdelně křičet: Pomoct, pomoct, pomoct…! Rozléhalo se to rušnou křižovatkou, i nad kompexem hřbitovů. Zastavovala auta, tramvaje i chodci.

Praštili s ním pak do zadního prostoru zásahového vozu. Řval o pomoc, i uvnitř vozu. Bylo to slyšet přes zavřené dveře. Po čase přijel další policejní vůz a policisté naložili jeho kolo do dalšího auta. Pak rychle odjeli, s „okovancem“ v tom prvním zásahovém voze. Kolo pak odvážel druhý policejní vůz.

Bylo u nás v Čechách teprve 13 hodin!

P:S: Až později jsme se dozvěděli, že to byl celostátně hledaný zločinec.