Odcházím, lásko
z tvých vzpomínek.
Z pokosené vonící louky,
od horských pramenů,
až po jarní pramínek.

Odcházím z krásného
milování,
i od prudkého vod tání.

Opouštím jahod
dozrávání,
i zasněné procitnutí.

Opouštím všechna naše
údolí, doteky i vzdechy,
dny i noci,
i měsíční mihotání.

Odcházím, lásko ze zahrad
bolesti.
Odcházím na protější stranu
jiné cesty.

Odcházím od všeho,
kudy jsme podivným životem šli.
Tvá zrada již nebolí.
Pokora plynoucí z nutnosti
k lásce mizí.

Nemám pocit, že vyjde
slunce nad naše údolí.

Odcházím, lásko...