V roce 1987 jsme zažádali o příslib do tehdejší Jugoslávie a kupodivu ho dostali, byť jsem byla skvrnou na tváři socialismu. Pro ty, kteří už ani nemohou vědět, co byl příslib - byla to žádost bance o přidělení měny země, kam se mělo soukromě odcestovat na dovolenou. Pak záleželo na tom, jestli vás pustí estébáci a také na tom, jestli vám dá zaměstnavatel doporučení. Pokud ho nedal, neměli jste šanci. I já měla ředitelku, která mně to doporučení nedala, když jsme chtěli jet do Německa za mou matkou. Prostě velká komunistka, kult osobnosti, opilá mocí.

Byli jsme tedy u moře a já byla jak u vytržení, neboť v tamnějších obchodech bylo k dostání všechno a bez šílených front. Oproti našim poloprázdným regálům, kde jsem v půl páté už nedostala ani mléko, ani chleba, natož pak rohlíky, kde se v chladícím boxu krčily tři trojúhelníčky, a když jsem chtěla ovoce alespoň pro děti, musela jsem odstát šíleně dlouhou frontu minimálně v trojstupu. A najednou jsem se ocitla v ráji, kde bylo všechno k dostání, kde se džíny nekupovaly jen v Tuzexu, což byl obchod za valuty, kde nakupovali "spolehliví soudruzi", kteří jakož jediní mohli bez problémů jezdit do ciziny. Jedině v Tuzexu se dostalo zahraniční zboží. Bony se daly koupit i nezákonně, a pak si mohl i normální člověk dopřát něco tuzexového.

V Jugoslávii jsme byli ubytovaní v soukromí a s našimi domácími jsme se hned skamarádili. Samozřejmě jsem s paní domu našla okamžitě společné téma - vaření. Zajímala se o vošouchy (cmundu, bramboráky), a tak jsem jich z jejich ingrediencí udělala pro celou ulici. Z jejich brambor byly vynikající.
Druhý den jsme vařili s bákou, jak jsme jí říkali, zase jugoslávské jídlo a recept na něj následuje.

Usmažíme si štůsek slaných, tenkých palačinek.

Náplň: na olivovém oleji zesklovatíme nakrájenou cibuli, přidáme na kostičky dobrou slaninu (např. oravskou nebo anglickou), stačí 100 g, osmahneme. Přidáme na plátečky nakrájené 2 stroužky česneku, zamícháme a hned přidáme asi 0,5 kg mletého masa. Oddělíme ho od sebe (později už to jde špatně), osmahneme, přidáme pepř, hrst nasekané zelené petželky, malou sklenku vody a kostku bujónu. Pod poklicí podusíme do měkka. Po chvilkách zamíchat. Pak vmícháme lžíci kečupu a plnotučné hořčice, necháme projít varem a vypneme. Eventuálně můžeme přisolit, je-li třeba. Do zchladlé náplně přidáme 1 vejce.

Tři způsoby přípravy pokrmu:
1) Do vymazaného pekáčku vrstvíme palačinku, maso, nakonec zase palačinku. Rozkrojíme na 8 dílků, natřeme zakysanou smetanou a zapečeme. Podáváme se zeleninovým salátem.

2) Palačinky naplníme směsí, zarolujeme, naskládáme do vymazaného pekáčku (i na sebe), pokapeme olivovým olejem a zapečeme. Opět zeleninový salát.

3) Palačinky pomažeme směsí, boční okraje přehneme kousek směrem dovnitř, aby obsah nevypadl, a srolujeme od sebe dozadu. Obalíme v trojobalu jako řízky a usmažíme. Výborné jsou i k pivu nebo vínu a jakémukoliv zeleninovému salátu.

Zkoušela jsem i zapečené brambory. Vrstva osolených, opepřených a olivovým olejem pokapaných brambor (projedu je krájítkem na bramborový salát), na ně masovou směs a třeba čerstvé žampióny nebo drobné kostičky syrové kapie, co kdo rád. Druhou část brambor - osolit, opepřit a zakápnout olivovým olejem nebo zakapat rozpuštěným máslem nebo lehce zakysané smetany. Všechno vám bude chutnat.