Když jsem se ráno vypravovala na tradiční silvestrovský výšlap, netušila jsem, že se mě dnes splní jedno z mých přání, které jsem vyřkla (napsala) v jedné diskuzi na i60.

Sešlo se nás kolem stovky a jak to na podobných výšlapech bývá, skupina se roztrhá a každý si jde podle svých možností.

Já chodím nejraději sama, ale musím mít vpředu na dohled a za sebou na dohled kamarády. To si pak v pohodě vyšlapuji, čistím si hlavu a třídím myšlenky.

Najednou ze stráně slyším takové divné zvuky jak kdyby byla vichřice. Ale bylo úplné bezvětří. Tak jsem si myslela, že snad někdo kácí stromy. Stála jsem jak přimražená a vůbec netušila, co se děje. A už vidím, jak se ze stráně řítí divoké prase, za ním druhé, třetí......stála jsem a jenom počítala, bylo jich 15 a běžela 5 metrů ode mne. Byl to takový fofr, že jsem se ani nestačila bát. Z celé skupiny jsme je viděli jenom tři.

Přála jsem si vidět divoké prase v přírodě, ale z bezpečné vzdálenosti. Tak dnes se mi to splnilo a jsem ráda, že jsem byla ve správný okamžik na správném místě.

A to přeji i všem čtenářům i60.