Děti naše, děti vaše

rády mají Mikuláše.

Vznešený a tajemný je,

když svou berlou pokyvuje.

I doprovod s sebou mívá,

za andělem čert se skrývá.

Když řetězem zařinčí,

zlobivci se přikrčí.

Žádný v pytli skončit nechce,

a i když jim není lehce,

rychle něco přednášejí,

někteří i píseň pějí.

Co když brzy přestanou,

copak asi dostanou?

Bramboru a kousek uhlí!

Strachy stojí celí ztuhlí.

Anděl vždycky laskavě

hladí všechny po hlavě.

Nad zlobivci, nad hodnými

zamává jen křídly svými.

V koši plno sladkostí,

děti září radostí.